Druhů i odrůd ovocných stromů je obrovská škála a je na pečlivém uvážení každého z nás, kam strom umístíme.
Preferuji stromy rostoucí na semenných podnožích. Strom má schopnost naplno využít svůj potenciál růstu, a i když je jeho nástup do plodnosti pomalejší, zakořeňuje velmi dobře, lépe než na typových podnožích. Vytváří bohatý kořenový systém schopný sáhnout si pro vláhu i v době sucha. Dobře zapěstovaný ovocný strom na semenné podnoži je obecně nejodolnější forma, jakou můžete mít.
Je třeba ale také říct, že pro využití do malých zahrádek nebo pro lidi, kteří chtějí česat tzv. ze země, se hodí stromy na podnožích, které do jisté míry růst omezují. Jsou to podnože mnoha různých typů, které mají různé vlastnosti, a pokud vyberu tu správnou, strom mi bude při zvýšené péči dělat radost i tak. Není totiž nic horšího, než každý rok brutálně zkracovat větve stromu jen proto, že se na trvalé stanoviště nikdy nemůže vejít. Strom se pořád snaží, ale my ho neúnosně hlubokým řezem připravujeme o zdraví i plodnost.
I když tento článek není o řezu, rád bych jen dodal, že pravidelně a méně je pro většinu stromů daleko lepší než občas a hodně. Stromy hojí malé rány dobře a u těch velkých je i mnohem větší riziko, že se stanou vstupní branou převážně houbových chorob.
Co se týče ovocných stromů, které u nás běžně pěstujeme, platí, že všechny jsou světlomilné a všechny potřebují k dobrému růstu i dost vody. Tady je dobré si uvědomit, že základ je sázet na podzim a ze začátku zimy všude, kde stromu nejsme schopní nebo ochotní dodat vláhu v době sucha. Má mnohem více času zakořenit v době nižšího odparu vláhy.
Také je dobré vědět, že sušší stanoviště nejsou obecně vhodná pro jabloně, které nemají příliš hluboký kořenový systém. Naopak třešně, hrušně, ořešáky, kaštanovníky a slivoně na myrobalánové podnoži mají kořenový potenciál dostatečně hluboký a jsou schopné si pro vodu sáhnout. Opravdu však nesnáší přemokření. Dobře se daří i teplomilným, jako jsou meruňky, broskve nebo mandloně - ty slunce milují snad nejvíc.
Do zástaveb bych univerzálně nesázel hrušně náchylné k rzivosti (což jsou nějakou měrou všechny a vzdáleně se dají nahradit snad jen hrušněmi asijskými), zato do stromořadí k cestám jsou velmi praktickým a dlouhověkým stromem.
A konečně se dostávám k jednotlivým odrůdám. Každá má svůj individuální růstový potenciál, tvar koruny a potřebu řezu. Mějme také na paměti, že i když jde o odrůdu samosprašnou, vždy je lepší mít blízko sebe několik stromů stejného druhu, ale různé odrůdy. Pro dobré oplození je to vždy lepší. Ti, kteří jsou svolní věnovat přípravě víc času, mohou v pomologiích najít i opylovací poměry jednotlivých odrůd.
Je toho dost, a i proto považuji za nezbytné nakupovat z ovocné školky, kde Vám poradí konkrétně nebo odkážou na literaturu. Já často používám tabulku ovocné školky Stanislava Bočka uveřejněnou na jeho stránkách vysokokmeny.cz.
Přeji všem šťastnou ruku při výběru stromků i následném vysazení. Je velmi pravděpodobné, že ovocný strom, kterému věnujeme dostatek péče, nás přežije.
Radek Vlasák
Comentários