Ovocnou zahradou mám na mysli místo, kde využiji pestrou nabídku ovocných druhů a odrůd. Kvete celé jaro a plodí od dubna do listopadu. Píšu ovocná, to protože ji tvoří převážně ovocné dřeviny. Ale myslím, že smysl dává jí doplnit skořápkovými plody, trvalými bylinkovými porosty, květinami a zeleninou. Jak kdo to má rád.
Druhově i odrůdově bohaté biotopy, jejichž cílem je zužitkovat převážnou většinu jejich plodů, dokážou po celý rok živit nás i všechny další tvory, které se na zmiňované rozmanitosti podílejí. Široké spektrum rostlin v zahradě na sebe navazuje i široké spektrum živočichů. Pokud mám tedy velkou pestrost v říši rostlinné, principielně nemůže dojít k přemnožení živočišných škůdců. Pokud sem navíc dokážu pustit tak akorát slunce i vzduchu, dokáže velmi slušně odolávat houbovým onemocněním.
Plné plodnosti taková zahrada dosáhne třeba za dvacet let, protože stromům to prostě trvá. Zato se z nich i přes občasné výpadky stávají plodící rekordmani, schopní dávat metráky ovoce.
A k tomu jsem se chtěl dostat. Opravdu chci takto hojně plodící zahradu? Nebudou mi kazit náladu vosy na hruškách nebo nesklizené ovoce kropící trávník kolem stromu? Nechci radši chatičku na Sázavě s jednou jabloní a několika řádky jahod?
Ale ono je takovým pravidlem, že přebytečnou úrodu, tedy až na cukety, si rádi rozeberou kamarádi, sousedi nebo rodina. Práce však zůstává většinou Vám. Jestli to tak opravdu chcete a hodláte si to už napořád užívat, řekněme si tedy jak začít…
Začněte tím, co chutná Vám, dětem, rodičům i kamarádům. Hledejte, prohlížejte, ochutnávejte, zastavujte u silnice, načuhujte přes plot a projíždějte internet. Všechno to potom znásobte třemi a jděte do toho.
Já si třeba vystříhám v měřítku 1:100 všechno, co bych chtěl sázet (ve vzrostlém stavu), a co by mělo na pozemku stát. Ve stejném měřítku zakreslím na čtvrtku pozemek, přidám vše, co už na pozemku je a zůstane to tam. Zkrátka jak v letecké mapě. Vezmu vystříhané dílky a na pozemku s nimi pohybuji tak dlouho, dokud nejsem spokojen. Často se mi stane, že mnohé dílky vyřadím a jiné zase přidám, ale projekt stojí.
Možná to vypadá, že pozemek nemusím ani vidět. To je, ale právě to, co musím. A to proto, že zahrada potřebuje dost slunce a vzduchu, ale i udržet vlhkost. Potřebuji vědět, kam se pozemek sklání, co je za plotem, jakou máme půdu, jak je to vysoko nebo odkud vítr fouká.
Je ideální, když celou zahradu plánujeme s klientem. Probereme každou rostlinu, vymyslíme, jak se budou doplňovat, jakou v zahradě potřebuje a bude potřebovat infrastrukturu, a stanovíme postup celé realizace.
Můžeme také zjistit, že zahrada je málo a na pozemku za humny bychom mohli zasázet sad. No a tady je znovu potřeba reálně zvážit, jaký mě čeká život s rodícím se sadem v zádech, a jestli ta Sázava není přece jen životaschopná alternativa. Radek Vlasák
Comments